Bez oblečení si dnes již život nedovedeme představit, a to ani v teplých krajích. Nejenže nás chrání před vlivy počasí, ať už je to chlad, vítr či přímé horké Slunce, ale zároveň zakrývá naše intimní partie – jejichž vystavování na veřejnosti s výjimkou k tomu určených míst (jako například nudapláže) je v naprosté většině kultur tabu. Ovšem je pravdou, že toto vše nevzniklo najednou. Historie textilu a oblékání Promotextilie je poměrně dlouhá, a začíná již v pravěku. Samozřejmě pralidé žijící v Africe oblečení příliš nepotřebovali. Nebyl důvod se zahalovat. To se však změnilo, když začali migrovat na sever do chladnějších končin. Zde se již setkali s nepříjemnou zimou. Jistě, oheň ji pomohl zahnat, avšak je potřeba shánět potravu, a to sezením u plamenů není možné. Bylo tedy nutné se chránit i jinak.

Tím prvním, co lidé zkusili, byly zvířecí kůže. Jelikož jsme byli poměrně úspěšní lovci, byl jich relativní dostatek. Problém byl, že ačkoliv skutečně zahřály, brzy se začaly kazit a zapáchat a bylo nutné je vyhodit. A v zimě, kdy jich bylo nejvíce potřeba, tolik zvěře nebylo. Byl to problém, dokud se nepřišlo na to, že vyčiněním kůže se značně prodlouží její trvanlivost.

Avšak ačkoliv tato do začátku stačila, lidé začali chtít něco více, zvláště poté, co přešli z kočovného způsobu života na zemědělský. Tehdy poprvé přemýšleli, zda by se k výrobě oděvů nedaly použít také rostliny, které bylo přeci jen snadnější a bezpečnější získávat, zvláště pokud jsme je sami pěstovali. Tak byla objevena první textilní vlákna, ačkoliv trvalo poměrně dlouho, než jsme se naučili je řádně zpracovávat tak, aby výsledný oděv byl nejen pohodlný na nošení, ale také skutečně funkční. Spolu s tím se stal z oblečení také symbol statusu – čím bohatší byl člověk a čím významnější postavení zastával, tím zdobenější měl oděv. A to nám v podstatě zůstalo až do dneška.

Bez oblečení si dnes již život nedovedeme představit, a to ani v teplých krajích. Nejenže nás chrání před vlivy počasí, ať už je to chlad, vítr či přímé horké Slunce, ale zároveň zakrývá naše intimní partie – jejichž vystavování na veřejnosti s výjimkou k tomu určených míst (jako například nudapláže) je v naprosté většině kultur tabu. Ovšem je pravdou, že toto vše nevzniklo najednou. Historie textilu a oblékání Promotextilie je poměrně dlouhá, a začíná již v pravěku. Samozřejmě pralidé žijící v Africe oblečení příliš nepotřebovali. Nebyl důvod se zahalovat. To se však změnilo, když začali migrovat na sever do chladnějších končin. Zde se již setkali s nepříjemnou zimou. Jistě, oheň ji pomohl zahnat, avšak je potřeba shánět potravu, a to sezením u plamenů není možné. Bylo tedy nutné se chránit i jinak.

Tím prvním, co lidé zkusili, byly zvířecí kůže. Jelikož jsme byli poměrně úspěšní lovci, byl jich relativní dostatek. Problém byl, že ačkoliv skutečně zahřály, brzy se začaly kazit a zapáchat a bylo nutné je vyhodit. A v zimě, kdy jich bylo nejvíce potřeba, tolik zvěře nebylo. Byl to problém, dokud se nepřišlo na to, že vyčiněním kůže se značně prodlouží její trvanlivost.

Avšak ačkoliv tato do začátku stačila, lidé začali chtít něco více, zvláště poté, co přešli z kočovného způsobu života na zemědělský. Tehdy poprvé přemýšleli, zda by se k výrobě oděvů nedaly použít také rostliny, které bylo přeci jen snadnější a bezpečnější získávat, zvláště pokud jsme je sami pěstovali. Tak byla objevena první textilní vlákna, ačkoliv trvalo poměrně dlouho, než jsme se naučili je řádně zpracovávat tak, aby výsledný oděv byl nejen pohodlný na nošení, ale také skutečně funkční. Spolu s tím se stal z oblečení také symbol statusu – čím bohatší byl člověk a čím významnější postavení zastával, tím zdobenější měl oděv. A to nám v podstatě zůstalo až do dneška.